Panečku, to je dřina!
Spěváčkovy plaché můzy
Nenechte se mýlit, ale všichni výtvarníci nežijí jen bohémským životem, Také návštěva
Jste asi v pěkném kolotoči. A zdá se,že kromě správného držení štětce se musíte někdy dobře ohánět i kladivem…
To si málokdo uvědomuje, ono jenom napnout správně plátna, naklížit, našepsovat, izolovat, dodržovat technologie, je tuhý zápas
A cítíte se být dobře připraven? V nedávné době proběhla v galerii BRNO výstava vašeho profesora akad. malíře Jiřího Načeradského.
Profesor Načeradský nás nepřipravoval jen
Asi na vašeho pana profesora rád vzpomínáte…
Ani nemusím vzpomínat. Vždycky, když maluji mívám pocit, jako by Načeradský posedával za mnou, pokuřoval doutníček, jedl čokoládové bonbóny a pokyvoval hlavou „Dobře pane Spěváčku, konečně to děláte dobře.“ Ale
To ve mně probouzí pocit tísně spojené s důkladnou přísností…
Měla však své opodstatnění. Přinutila mně ke svědomité práci.
A je zkrátka osobností schopnou nést svou kůži na trh. Někdy se mně ale zdá, že mladí výtvarníci chtějí být uměleckou osobností za každou cenu.
Jistě. To vede často
Za čtenáře Šance Vám přejeme mnoho úspěchů.
Za rozhovor děkuje Boris Šesták