Bohuslava Olešová
Tvorba Bohuslavy Olešové je rozsáhlá a kreativní – obsahuje několik poloh, které spolu vzájemně souvisejí a vycházejí v podstatě z jednotných uměleckých principů.
Hlavní doménou jejího díla je především malba a kresba, je rovněž autorkou trojrozměrných objektů a instalací, v nichž k interpretaci svých záměrů používala nejrůznější materiály, jejichž volba korespondovala s ideovým záměrem a motivací díla. Jako s prostorovým prvkem pracovala i s malbou – práce na papíře skládala a tvarovala do variabilních objektů, plošnou malbu tak transformovala do prostorových instalací. Při retrospektivním pohledu na práce Bohuslavy Olešové z různých období je patrná kontinuita v zásadních momentech autorčiny tvorby – především v prolínání vlastních názorů a přesvědčení o smyslu a hodnotách lidského života s volbou výtvarných postupů, umožňujících adekvátní interpretaci
výchozí ideje díla (o obsahovém podtextu prací či výchozí inspiraci často vypovídají její názvy) Autorka vytváří cykly, obsahující různé významové a obsahové roviny a konotace, jsou výrazem existenciálních principů, jejich filozofické kontexty naznačují podobenství související s prožitým a poznaným i odraz podvědomí.
Východiska svých prací nachází v reálných impulsech tak, jak je přináší život, jak vnímá současné dění kolem sebe.Charakter užitých výtvarných prostředků nemá jen estetický význam, ale naznačuje danosti, kterými je lidský život vymezován a ovlivňován, jímž je nutno se podřizovat. Malbou se snaží pronikat k prapodstatě života a dění kolem nás. Prodíráním se ke spodním vrstvám barevných ploch, energickým proškrabáváním a narušováním povrchu malby naznačuje zraňování , dobírání se k podstatám bytí.V pracích na papíře se razantně a radikálně prořezává žiletkami nánosy barev až na samotný podklad, a nechává svítit odhalený, rozdrásaný, bílý papír. Pracuje často s kontrasty výrazných odstínů, jejichž kompozice je určena vířivým rytmem linií křivek, anebo naopak tlumí barevnost do několika bohatě odstupňovaných valérů, či subtilních, nepestrých odstínů.
Z maleb Bohuslavy Olešové vyzařuje energie, kterou autorka považuje za jeden z prioritních činitelů, ovlivňujících lidský život.Barevnost jejich obrazů a kreseb má často symbolický význam – modrá pro nekonečno,neomezený prostor, žhavými žlutými a rudými odstíny a rotujícími, vzájemně se překrývajícími silokřivkami evokuje na vše a všude působící sluneční energii,m jako jeden z nejpodstatnějších faktorů lidské existence. Kromě tohoto významového aspektu naznačuje i účinky jiných energií, nejen fyzikálních, ale i těch, které působí vzájemně mezi lidmi.To, co do svých děl vkládá a jak k nim přistupuje, z nich i zpětně vyzařuje, což je podle mého názoru jev její tvorbu neustále provázející a pro ni příznačný. Její práce vždy vycházejí z toho, co pociťuje,čím se zabývá,o čem přemýšlí a čemu věří.
Energie obsažená v obrazech Bohuslavy Olešové je v nich výtvarně zakódována způsobem,
s nímž se v současném umění nesetkáváme často. Její tvorbu můžeme vnímat jako výtvarnou interpretaci intenzivních emotivních prožitků, oslovující jak působivostí a přesvědčivostí
svého sdělení, tak svými výtvarnými kvalitami.
Jana Vránová