Jiné hlavy

/album/jine-hlavy/s-o-jinehlavy1-jpg1/ /album/jine-hlavy/s-o-jinehlavy2-jpg1/ /album/jine-hlavy/s-o-jinehlavy3-jpg1/ /album/jine-hlavy/s-o-jinehlavy4-jpg1/
/album/jine-hlavy/s-o-jinehlavy5-jpg1/ /album/jine-hlavy/s-o-jinehlavy6-jpg1/

Jan Spěváček – Cyklus Jiné hlavy

 

Nic není tak obyčejné, aby to nemohlo promlouvat. Jako mne fascinuje tajemná síla vnitřního ohně v tichém životě skal, reflexe na vodní hladině co by analogie různých prostorů vědomí, vibrace plochy, mystérium bodu, pokora květin, prázdnota obsažená v čínských malbách a plnost této prázdnoty. Tak z kovových součástek na mne dýchne chlad a absence emocí odkazující k sebekázni. Kombinováním těchto jednotlivostí balancuji mezi nesvobodnou omezeností reflexních emocí a sebe si vědomého ducha jako čistého jsoucna. Snažím se navodit stav dokonalé svobodné přirozenosti v relativním i absolutním světě.

Když jsem si ujasňoval koncepci a pravidla projektu „Jiné hlavy“, jimiž se pokusím dosáhnout svého záměru, dostala se mi do rukou /prozřetelnou božskou náhodností/ kniha o japonských zenových zahradách.

S úžasem jsem zjistil, že se jak moje idea, tak pravidla, v mnoha ohledech shodují. Mým záměrem bylo vytvářet díla o plné prázdnotě, zákoně, skrytém řádu za děním, o spekulantství a tichém přijímání, hravosti a věčném dětství.

Takže /v souladu se zenovým učením/ procítit díla znamená zbavit se předsudků a osobních postojů. Každý prvek je součástí celku. Skromnost a jednoduchost výrazu vás nabádá k vyprázdnění od všech nicotností a ovládání citů, duševní disciplíně.

V zenových zahradách se kromě inspirace přírodními scenériemi velkou měrou promítá lidský aspekt. Duch, který pochopil a dále tento prožitek ztvárňuje, neboť tvořit je jeho božskou přirozeností. Proto volím skromné výrazové prostředky, neboť ducha pozvedají nad smyslové vzrušení. Při těchto tvůrčích procesech je třeba neustálé pozornosti, odvahy a spontaneity, neboť múzy našlapují tiše a jen málokdy skutečně tušíme, co přinášejí. Často jsou to odpovědi našich prožitků z minulosti. Jako ze zakalených zkvašených hroznů stáčí se čiré jiskrné víno, tak i podvědomí zraje a múzy z jeho hlubin vynášejí podivnou směsici, představ, snů symbolů, a koneckonců povědomí o duchu. K této řeči je třeba přistupovat s tichou myslí a bez předsudků. /Buďte jako děti/ Zkuste vnímat tento okamžik a jeho současnost. Ta obávaná prázdnota se čímsi naplnila.