Úvod k výstavě Chladnokrevná krása
Výstava „Chladnokrevná krása“, poprvé společně prezentuje čtyři malíře, kteří ke své tvorbě
přistupují racionálně vyhraněným způsobem.
Michal Bauer (1969), Václav Kočí (1981), Miroslav Krobot (1942) a Lukáš Orlita (1974) malují
„abstraktní“ geometrické obrazy, ve kterých se objevují logicky podobné prvky.
Přístup jednotlivých autorů k malbě a také k přípravě samotného plátna by se dal popsat jako vysoce precizní.
Tato někdy až „nelidská“ preciznost by se dala nazvat výstižným pojmem , pojmem „designová malba“, který mi při jednom rozhovoru potvrdil i jeden z vystavujících umělců, a který je jakýmsim ekvivalentem k názvu Chladnokrevná krása.
Ostatně tento příhodný název pro výstavu jsem zvolil proto, aby dokonale vystihl samotného ducha všech obrazů, který je dán jejich charakteristickým vzhledem.
Je to tedy vzhled obrazů s až designovou dokonalostí, který tady umělce zajímá.
Nikoliv osobní či cizí příběhy, fantazie či názorová gesta vyjadřující vztah k okolnímu nebo vnitřnímu světu.
Pro autory nehraje ani velkou roli malířský rukopis, na kterém si většina malířů zakládá, i když pochopitelně výběrem tématu, zpracováním kompozice či použitím jednotlivých barev, určitý a jednoznačně identifikovatelný rukopis zůstává.
Vystavené obrazy jsou tedy zajímavou ukázkou toho, jak malba může být zdánlivě neosobní,
když není postavená na vyhraněném rukopisném přednesu a přesto zůstavá specifickým a nezaměnitelně emociálním vyjádřením autora.
Společným znakem všech obrazů je geometrie. Geometrie jako nástroj rozumové dokonalosti,
jako nástroj, který se dříve objevil již v mnoha podobách.
Výstaveným obrazům jsou pochopitelně nejblíže geometrie, které se objevily v minulém století ve výtvarných směrech meziválečného neoplasticismu Pieta Mondrina, ruského konstruktivismu nebo v pozdějších obdobách geometrie op-artu, konkretismu a minimalismu.
Na výstavě se hojně objevuje čtvercový formát, jako typický symbol racionalismus, a který tak podrthuje designovou čistotu obrazů.
Nemalou roli u obrazů hraje i začisťování bočních hran pláten či dokonce jsou tyto hrany barevně využívány jako pokračování jinak dvojrozměrných kompozicí.
Nemusím snad dodávat, že bílá a černá barva či jejich kontrastní kombinace se často objevují u všech 4 vystavených autorů, pokud nejsou přímo téměř základními kameny jejichž obrazů.
Také v technice malířské se objevuje další jednotící prvek a tím je téměř výhradně akrylová malba,
která díky své zásadní vlastnosti rychlého schnutí, umožnuje autorům vytvářet buď složité nebo mnohovrstevné kompozice.
Na závěr bych chtěl dodat, že k výstavě byl vydán dvojlist s reprodukcemi, některých obrazů a doprovodným textem od Simony Pavlicové.
Kurátor výstavy MgA. Lukáš Orlita