MORFOLOGIE INFORMAČNÍCH POLÍ
ZÁKLADNÍ TEZE
Morfologie informačních polí je koncept, který pracuje s ideou, že veškerá informační pole byla rozbalena z bezrozměrného prvotního bodu a mají jednotnou architekturu.
Klíčem k jejímu pochopení je akceptace tohoto procesu rozbalování informačních polí (obsahující soubory informací) z bezrozměrného bodu do formy 2D
(dvoudimenzionálních) informačních map a dále do formy prostorových (3D) modelů.
Forma 3D modelů je vhodnější k popisu vnitřní stavby informačních polí neboť tyto modely lépe vystihují hypotézu, že informační pole (obsahující informační entity a toky informací mezi nimi) jsou vytvářeny na principu rezonancí prostorových vzorů, jejichž základním vyjadřovacím jazykem je geometrie se svými prvky, vztahy, poměry a konfiguracemi. Toto pojetí geometrie je také nazýváno Posvátnou geometrií . Když tento princip aplikujeme na oblast lidských prožitků, hovoříme potom o emocích, pocitech a myšlenkách.
Zastáváme názor, že pro pochopení prvků a jejich vzájemných vztahů v informačním poli je zapotřebí při jejich zkoumání vědomně vyvažovat funkce levé (rozumové) a pravé (emoční) hemisféry našeho mozku. Tento přístup se nám jeví jako optimální pro získání objektivních poznatků v rámci tohoto zkoumání vlastností prvků a popisu struktury informačních polí.
Při zkoumání informačních polí je výhodné pro snazší orientaci v obvykle velmi členitém a sofistikovaném systému jeho obsah rozložit do několika úrovní (levelů), které popisují a interpretují stejné prvky a vlastnosti zkoumaného systému ale z rozdílných hledisek a v různém rozlišení.
Za první, základní level je možno považovat archetypální symboliku lidského kolektivního nevědomí (ve smyslu definovaném C.G. Jungem) reprezentující „de facto“ emocionální přístup pravé hemisféry mozku.
Opačný pól (tj. koncový level zvoleného intervalu členění) je dle naší hypotézy reprezentován striktně racionálním přístupem prostřednictvím využití formálních matematických nástrojů a tedy reprezentujícím přístup levé hemisféry (viz Douglas R. Hofstadter : „Goedel, Escher, Bach“). Jako příklad tohoto přístupu lze uvést analýzu Forexového obchodování s měnami na burze.
Mezi těmito krajními mezemi intervalu lze vymezit více levelů podle potřeb nebo schopností (duchovní úrovně) badatele. Touto metodou lze vytěžit nejvíce poznatků o struktuře, vlastnostech a potenciálu konkrétního informačního pole.
VZTAH 2D MAP A 3D MODELŮ (USPOŘÁDÁNÍ VEKTORŮ)
Struktura vědomí průměrného člověka (a tím i způsob jeho vnímání a znázornění reality) je modelována formáty a koncepty dosavadního systému vzdělávání a výchovy (reflektující současné paradigma založené na Descart – Newtonovském přístupu k realitě). Při uplatnění tohoto přístupu je prostor vnímán jako mrtvá (inertní) entita bez vztahu k času. Čas je vnímán jako nezávislý, oddělený faktor bez vlivu na prostor.
Znázornění vektorů informačního pole (vyjadřujících jeho úplnost a strukturu) je
ve formě 2D mapy limitováno možnostmi a vlastnostmi tohoto prostoru. Proto jsou prvky použité v této formě vyjádření poplatné pravidlům a možnostem formy 2D.
Možnosti znázornění vektorů ve 3D prostoru (tedy 3D modelu) jsou širší a variabilnější než v 2D mapě a umožňují tedy úplnější a plastičtější popis informačnho pole.
Respektujeme-li tezi, že čas je formou prostoru, potom vyjádření vztahů v informačním poli formou 3D modelů je možné prostřednictvím poměrů a konfigurací vektorů
v jejich úplnosti a jednotě – bez pohybu, jelikož čas je již v modelu obsažen.
POZNÁMKA
Je důležité si uvědomit, že vzhledem k rozdílným vlastnostem a možnostem prostorů 2D a 3D je i alokace stejných vektorů v těchto prostorech různá. Nejedná se tedy jen o prostý průmět (podle pravidel deskriptivní geometrie) mezi těmito prostory.
Howgh
Se svolením autora K. K. upravil
J.M.
31.5.2013